Newsletter: bitcoin prorazil na Wall Street, staré firmy do portfolia patří, růst indických akcií prý není u konce
První bitcoinové ETF v USA se začalo obchodovat. I firmy starší 100 a více let mohou být zajímavou investiční příležitostí. PPF se pustila do aktivistického fondu z Londýna.
Nové vydání burzovního newsletteru. Připomínky, náměty a reakce vítány.
Jaroslav Krejčí (@JKrejci_ a jarkrejci@post.cz)
Číslo týdne
1 miliarda USD
Přes jednu miliardu dolarů kapitálu přilákal od investorů od úterního debutu na newyorském burze cenných papírů burzovně obchodovaný fond (exchange traded fund či jen ETF) ProShares Bitcoin Strategy ETF. “Takhle rychle ještě hranice jedné miliardy USD žádný jiný ETF fond nedosáhl,” řekl Financial Times Todd Rosenbluth ze společnosti CFRA. Fond přišel na trh v době, kdy se cena bitcoinu pohybuje na historicky rekordních úrovních.
Jde o vůbec první ETF fond na Wall Street, jehož hodnota se odvíjí od ceny bitcoinu. Fond však nemá ve svém vlastnictví přímo bitcoiny, ale investuje peníze do termínových kontraktů (futures), s kterými se obchoduje na burze Chicago Mercantile Exchange (CME). Termínovými kontrakty je podložený také další bitcoinový fond Valkyrie Bitcoin Strategy, s nímž se začalo obchodovat v pátek.
Vývoj ceny bitcoinu
Zdroj: Coinbase (screenshot je z neděle)
V Evropě a také v Kanadě přitom takové burzovně obchodované produkty již nějaký čas existují - například CoinShares Physical Bitcoin či Purpose Bitcoin - a narozdíl od USA je podkladovým aktivem přímo “fyzický” bitcoin.
Americká komise pro cenné papíry (SEC) se roky schválení bitcoinových ETF bránila. V případě těchto dvou fondů rozhodlo, že investují do zmíněných futures a ne přímo do “fyzických” bitcoinů. Důvodem je to, že s futures, jejichž podkladovým aktivem je bitcoin, se již skoro čtyři roky obchoduje na zmíněné regulované burze Chicago Mercantile Exchange, která je pod dohledem Commodity Futures Trading Commission.
Naopak s “fyzickými” bitcoiny se obchoduje na řadě trhů, které jsou jen velmi málo regulované, případně na ně americké dohledové úřady nedosáhnou vůbec. Šéf SEC Gary Gensler v této souvislosti hovoří o “Divokém západě”.
Podle FT fond vzbudil zájem zejména mezi institucionálními investory. Tím, že jde o standardní finanční produkt schválený SEC a navíc obchodovaný na regulované burze, je pro ně snazší jej nakoupit do portfolia či do portfolií klientů. Oproti fyzickému držení bitconů je ale bitcoinový ETF nevýhodný mimo jiné v tom, že fond musí futures pravidelně rolovat z expirujícího kontraktu do nového. To sebou může přinášet náklady navíc (minimálně řádů jednotek procent ročně), zejména když je cena u nakupovaného futures vyšší než cena spotová. Cena podílových listů ETF se tak díky tomu může odchýlit od vývoje bitcoinu na spotových burzách. Nabízí se tedy otázka, zda je ProShares Strategy ETF ve výsledku vůbec vhodný pro dlouhodového investory.
Co se týče fondu podloženého “fyzickým” bitcoinem, experti se shodují, že ten SEC v čele s Genslerem hned tak neschválí. Komise pro cenné papíry bude chtít napřed dostat pod větší míru regulace spotové burzy, na kterých se primárně tvoří cena, a k tomu napřed bude muset mimo jiné získat nové pravomoci od amerických zákonodárců. To je smůla pro Grayscale Bitcoin Trust, který má v držení bitcoiny v hodnotě 40 miliard dolarů. Jeho žádost o překlopení právní formy na ETF s velkou pravděpodobností neuspěje.
Mimochodem Robert Armstrong z Financial Times se domnívá, že ETF fondy na bitcoin by neměly existovat.
A potížím okolo rolování kontraktu se věnuje Wall Street Journal.
Oldies but Goldies
Od bitcoinu přejděme k něčemu konzervativnějšímu, tedy k akciím. Zejména na burzách v USA se obchodují desítky firem, které jsou starší 100 a více let a jejichž počátky leckdy sahají do 19. století. I přes vysoké stáří jde v řadě případů o firmy, které prosperují - jsou ziskové, mají slušnou návratnost kapitálu, vyplácejí svým akcionářům dividendy, díky dostatku volné hotovosti provádějí zpětné odkupy a co je hlavní, o jejich služby či produkty je obrovský zájem, a to nejen v USA ale i jinde ve světě.
Akcie takových firem mohou být zajímavou součástí portfolia s dlouhodobým investičním horizontem. Přece jen i přes disrupce v podobě nových technologií asi lidé jen tak nepřestanou popíjet kvalitní whiskey nebo pivo, cpát se prémiovou čokoládou, dbát o svůj vzhled, koukat na pohádky od Disneyho a nejspíš ani kouřit cigarety či jejich náhražky.
Zajímavé se vyjádřil k takovýmto firmám v měsíčním komentáři portfolio manažer britské investiční společnosti Lindsell Train James Bullock. V textu mimo jiné popisuje, proč jeho fond vlastní mimo jiné akcie firmy Disney, která vznikla před 98 lety, a dalších společnosti s dlouhou historií:
… we view 100+ years of heritage not as evidence of ossification, but of flexibility, and the capacity to embrace, amalgamate and adapt to new realities or technologies.
A dobře to vystihl i Warren Buffett v dopise akcionářům Berkshire Hathaway z roku 1994. Komentoval tím, proč má firma v portfoliu akcie tradičních značek Gillette (pozn. nyní už součást Procter&Gamble) a Coca-Cola:
The might of their brand names, the attributes of their products, and the strength of their distribution systems give them an enormous competitive advantage, setting up a protective moat around their economic castles. The average company, in contrast, does battle daily without any such means of protection.
Zde je pár firem, které jsou staré alespoň 100 let (nejlépe pak z 19. století) a které buď mám ve své aktivní části portfolia, případně je sleduji a nákup jejich akcií v budoucnu nevylučuju (teda asi kromě té, jejíž akcie stojí přes 100 tisíc CHF).
Samozřejmě roli ve složení tohoto seznamu hrají moje preference a třeba to do jaké míry fungování a byznys modelu těch firem rozumím. Tímto textem nechci tvrdit, že nemá smysl nakupovat akcie firem z “nové” ekonomiky. Zároveň se nejedná o investiční doporučení.
Brown-Forman
Tržní hodnota: 32,6 mld. USD
Růst/pokles ceny akcií posledních pět let: 89 %
Investor relations
Společnost Brown-Forman, která působí ve zhruba 170 zemích, dodává na světové trhy desítky značek alkoholu – americkou whiskey a skotskou whisky, bourbony, tequily, vodky, giny i vína. Z nejznámějších značek stojí za zmínku například značky Jack Daniel’s, Old Forester, The Benriach, Fords Gin nebo Finlandia. Firma vznikla v roce 1870 a nepoložila ji ani prohibice.
Church & Dwight
Tržní hodnota: 20,8 mld. USD
Růst/pokles ceny akcií posledních pět let: 75 %
Investor relations
Společnost Church & Dwight, která vznikla v roce 1846, se zaměřuje na výrobky pro domácnost. Často jde o produkty, za které spotřebitelé utrácejí menší částky, zato ale pravidelně, a to i v horších ekonomických dobách. Příkladem mohou být na americkém trhu nejprodávanější kondomy Trojan. Vedle toho patří do portfolia produktů také suché šampony, jedlá soda a související produkty, aviváže, depilační prostředky, ústní analgetika, přípravky proti nachlazení, prostředky proti skvrnám a také elektrické kartáčky na zuby.
Canadian Pacific Railways
Tržní hodnota: 62,8 mld. USD
Růst/pokles ceny akcií posledních pět let: 144 %
Investor relations
Kanadský nákladní železniční dopravce, který vznikl v roce 1881, vyhrál v září souboj s konkurenční Canadian National o převzetí americké firmy Kansas City Southern. Transakci ještě musí schválit dohledové úřady. Po dokončení obchodu získá Canadian Pacific, jejíž tratě v současnosti končí právě v Kansas City, přístup až k přístavům Mexického zálivu a také až do Mexika. Stane se tak jedním z klíčových dopravců v Severní Americe. Přece jen nové tratě hned tak nikdo nepostaví a blockchain zboží nepřepraví. Svou železnici má ostatně i Warren Buffett - konkrétně Burlington Northern Santa Fe. Jejím 100% vlastníkem je Berkshire Hathaway od roku 2010.
Tratě Canadian Pacific a Kansas City Southern
Zdroj: Canadian Pacific
Philip Morris International
Tržní hodnota: 151 mld. USD
Růst/pokles ceny akcií posledních pět let: 0,59 %
Investor relations
Kurz akcie jedné z největších globálních tabákových průmyslových společností, které se označují jako Big Tobacco, je tam, kde byl před pěti lety. Investoři však cenné papíry vyhledávají hlavně kvůli atraktivnímu dividendovému výnosu. I přes regulace v oblasti tabáku totiž dokáže firma generovat slušný objem hotovosti, a to i díky novým produktům (např. IQOS). Počátky společnosti sahají do roku 1847, kdy si Philip Morris otevřel na londýnské Bond Street obchod s tabákem a cigaretami. Jako alternativa se nabízí např. British American Tobacco, firma založená v roce 1902.
PepsiCo
Tržní hodnota: 221 mld. USD
Růst/pokles ceny akcií posledních pět let: 49,1 %
Investor relations
Jednoho z největších světových výrobců nápojů a potravin asi není potřeba příliš představovat. Počátky firmy sahají do roku 1898 a její produkty se v současnosti prodávají ve více než 200 zemích světa. Sílou značky je na tom nápoj Pepsi-Cola stejně jako Coca-Cola, o které psal Buffett ve svém dopise akcionářům. Kromě Pepsi společnost vyrábí produkty značek Frito-Lay, Gatorade, Quaker, Tropicana či SodaStream
Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli
Tržní hodnota: 26,6 mld. CHF
Růst/pokles ceny akcií posledních pět let: 82,6 %
Investor relations
Švýcarská společnost je známá mimo jiné díky Rudolphovi Lindtovi, který už v roce 1845 vytvořil první mléčnou čokoládu. Ta dodnes tvoří hlavní výrobní artikl společnosti. Lindt patří i v Česku mezi nejvyhledávanější prémiové značky čokolády. Firma pravidelně vyplácí dividendy. Problémem pro řadu investorů může být vysoký kurz akcie - ten přesahuje 100 tisíc švýcarských franků. Alternativou mohou být třeba akcie amerických čokoládoven Hershey. Ty vznikly mimochodem v roce 1894.
L’Oréal
Tržní hodnota: 214 mld. EUR
Růst/pokles ceny akcií posledních pět let: 133,7 %
Investor relations
Francouzská firma, která vznikla v roce 1909, se řadí se mezi přední světové hráče ve světě kosmetiky. Spadá pod ní 36 značek z oblasti make-upu, péče o pleť či vlasy, které lze koupit v okolo 150 zemích světa. Mezi značky produktů patří například Lancome, Kiehl´s, Giorgio Armani nebo YvesSaintLaurent, Ralph Lauren, Garnier, či samozřejmě L’Oréal Paris. Minulý týden firma oznámila solidní výsledky i díky silné poptávce v Číně.
Asahi Group Holdings
Tržní hodnota: 2,58 bil. JPY
Růst/pokles ceny akcií posledních pět let: 38,2 %
Investor relations
Neměly by chybět ani pivovary. Bohužel Plzeňský Prazdroj se na pražské burze neobchoduje, takže je třeba sáhnout po majiteli, kterým je japonská skupina Asahi . Její počátky sahají do roku 1889, kdy vznikl její předchůdce Osaka Beer Brewing Company. Skupina v současnosti kromě mnoha značek piva produkuje také nealkoholické nápoje a potraviny. Jako alternativa se nabízí akcie firem Heineken nebo Anheuser-Busch InBev.
Dále zaujalo
Against the herd: trader Mark Spitznagel on contrarian investing (Financial Times) - rozhovor s manažerem fondu Universa Investments, který se snaží prostřednictvím opčních strategií dosahovat obrovských výnosů v obdobích, kdy trhy cloumá krize. Mimochodem Spitznagel letos vydal o svém investování knihu.
UBS Sees Indian Stocks’ Bull Phase Running For a Few More Years (Bloomberg) - analytici banky UBS věří, že býčí trh na indickém akciovém trhu není u konce. Hodnota indexu BSE SENSEX za poslední rok vzrostla o 50 procent. Pro srovnání čínský index CSI 300 si za stejné období připsal okolo šesti procent. Slušně vydělat se dalo třeba na akciích obuvnické firmy Baťa India.
Zdroj: Google
Také k tématu indických akcií: India’s Stock Market on Track to Overtake U.K.’s in Value (Bloomberg).
‘Trillions’ Review: The Rise and Rise of the Index Fund (Wall Street Journal) - recenze nové knihy o rozmachu ETF fondů, kterou napsal redaktor Financial Times Robin Wigglesworth. Autorem recenze je Burton G. Malkiel, ekonom a autor knihy A Random Walk Down Wall Street.
PPF se pustila do aktivistického fondu, který prozradil jednání ohledně Monety (Hospodářské noviny) - Londýnský fond minulý týden prozradil, že s PPF v minulých měsících jednal o ceně za banku. Tím ale vzbudil u protistrany nevoli. PPF v pátek napsala, že Petrus Advisers informovali o jednáních „zavádějícím způsobem“.
Na newyorské burze se začalo obchodovat s akciemi firmy WeWork. Ta měla na burzu vstoupit již v roce 2019, ale nakonec z toho sešlo. Což mimochodem skvěle popisuje kniha The Cult of We od reportérů Wall Street Journal Eliota Browna a Maureen Farrell, kterou jsem doporučoval před pár týdny. Byly časy, kdy se valuace WeWork blížila 50 miliardám USD, v současnosti je necelých 10 miliard dolarů. Tématu se věnuje The Economist.
Valuace firmy WeWork, která se zabývá pronájmem sdílených kanceláří
Zdroj: The Economist
Americká komise pro cenné papíry (SEC) vydala report, v kterém se věnuje lednovému dění okolo prudkého růstu kurzu akcií firmy GameStop a dalších takzvaných meme stocks. Souhrn si můžete přečíst od Matta Levina z Bloombergu: The SEC Is Baffled By GameStop Too.
Z výnosů devizových rezerv by se měl postavit státní fond, říká centrální bankéř Aleš Michl (Hospodářské noviny) - ČNB by měla podle člena bankovní rady investovat do akcií až padesát procent devizových rezerv a rovněž zvýšit nákupy zlata. Část zisků by centrální banka podle něj posílala státu, který by zřídil svůj investiční fond. Ten by následně spravovala opět centrální banka.
Zvyšují se cena uranu na světových trzích se odráží i na rostoucích kurzech akcií těžařských firem, jako jsou Cameco, Denison Mines či Uranium Energy. (Wall Street Journal)
Weekly S&P500 ChartStorm - 24 October 2021 (Callum Thomas)